Klášter Plasy a Centrum stavitelského dědictví

Areál bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích, po zrušení císařem Josefem II. sídlo rodiny Metternichů, byl od roku 1945 rozdroben mezi několik vlastníků. Od letošního roku jsou všechny budovy (vyjma farního kostela) v majetku České republiky, spravuje je Národní památkový ústav (dále jen NPÚ). Budova Santiniho konventu je hlavní prohlídkovou trasou, částečně slouží k pronájmům (Základní umělecká škola, Environmentální centrum Plasy, aj.), sýpku je možné zhlédnout jako další návštěvnický okruh, nově odkoupená sodovkárna by se měla stát především hlavním návštěvnickým zázemím.

Bývalý pivovar a hospodářský dvůr (částečně i sýpka) byly již před několika lety vybrány jako vhodné pro projekt Centrum stavitelského dědictví, jehož nositelem je Národní technické muzeum (dále jen NTM). Více o projektu zde: www2.ntm.cz/projekty/csd/ (archiv z r. 2008). Smysluplné využití budov s možností jejich opravy je vítaným příspěvkem k revitalizaci této národní kulturní památky.

Protože smlouvu o pronájmu nebyly obě příspěvkové organizace schopny podepsat, rozhodl ministr kultury o úpravě příslušnosti k hospodaření. Dosavadní správce Národní památkový ústav má k 31.10. umožnit bezproblémový převod většiny dosud spravovaných objektů na NTM. Jedná se o hospodářský dvůr, dům sládka, pivovar a mlýn, sýpku i prelaturu. NPÚ bude nadále spravovat budovu konventu a sodovkárny. Z jakých důvodů se na seznamu převáděných budov ocitla i prelatura (resp. nové opatství, katastrálně 16/1) není zcela pochopitelné.

Co byla a je prelatura?

Prelatura je původně sídlo opata vystavěné v dnešní podobě podle projektu Jean Baptiste Matheye na sklonku 17. století. Po zrušení kláštera roku 1785 si ji kancléř Klement Václav Lothar Metternich, jenž zrušený klášter zakoupil, vybral za sídlo své rodiny, když pobýval v Plasích. Tomuto účelu sloužila až do druhé světové války. Roku 1948 byl zámek přidělen ONV Kralovice a MNV Plasy, nebyl však využit a sál sloužil příležitostně jako skladiště. V šedesátých letech byl začleněn pod správu zemědělského zásobování a nákupu než přechází pod správu KSPPOP (dnes NPÚ). Necitlivým zásahem bylo vybudování krytu civilní obrany pod budovou s využitím gotických a barokních sklepů, a na to navazující rekonstrukce části budovy, tzv. starého opatství, jež byla přeměněna na internát. V roce 1982 se do jižního křídla nastěhovala okresní knihovna dosud sídlící v konventu. Jediný sál se od padesátých let využíval systematicky pro výstavy a kulturní akce. Městská knihovna využívá první patro jižního křídla dodnes. Město Plasy chystá výstavbu městského centra, kam se knihovna po jeho dokončení přesune.

Současné využití prelatury

Hlavní sál prelatury, který dodnes zdobí monumentální freska od Jana Kryštofa Lišky, umožňuje konat nejen správě kláštera koncerty, výstavy i jiné kulturní akce ve vlastní režii či jej k těmto účelům pronajímat. Freska nad schodišti pocházející od stejného autora prochází v současné době restaurováním. Obnovy probíhají i na krovu a střešní krytině, vše je financováno z Programu záchrany architektonického dědictví. Přízemí budovy využívá správa kláštera jako své zázemí, inspekční pokoje i nezbytné ubytování pro průvodce, bez nichž se prezentace kláštera neobejde. Součástí budovy jsou i garáže pro služební vůz a podloubí pro uskladnění topiva.

Budoucnost prelatury

Budoucnost prelatury se měla začít rozvíjet po přemístění Městské knihovny do nových prostor i v návaznosti na rozběhnutí projektu NTM v hospodářských budovách (přesun návštěvnického centra do bývalé sodovkárny). Ty dosavadní se více než nabízejí pro zpřístupnění spolu se sálem i reprezentačním schodištěm. Již počátkem devadesátých let se započalo s vyhledáváním původního vybavení, které je nyní připraveno k instalování. Návštěvníci by tak mohli více zakusit jak odkaz řádu cisterciáků, tak rodiny Metternichů, která si ne nadarmo Plasy zvolila jako místo svého posledního odpočinku. NTM hodlá celou budovu dočasně ponechat stávajícímu provozu a po zrealizování projektu Centra stavitelského dědictví učinit z prelatury vysokou školu. Pro tento záměr se jistě najdou vhodnější prostory než sídlo plaských opatů a jedna z rezidencí druhého nejvýznamnějšího muže Evropy první poloviny 19. století.

Co způsobí ztráta prelatury především:

  • znemožnění zprovoznění žádaného prohlídkového okruhu
  • ztrátu finančních příjmů z nájmů (velmi důležitá položka ke stále se snižujícímu rozpočtu)
  • ztrátu kulturního využití budovy (značná část akcí – koncerty, výstavy, workshopy)
  • zmaření několika nákladných investic: byt správce, který je zde teprve rok zprovozněn se bude muset co nejdříve vybudovat jinde (nové zbytečné investice); podobně inspekční pokoje a pokoje pro průvodce; existující elektronické zabezpečovací zařízení je napojené na pult v konventu, souvisí s ním i plášťová ochrana (kamery po obvodu)
  • ztráta zázemí pro bydlení i techniku
  • atd.